Koně nás učí nemyslet. V čem je to prospěšné?

Někoho by výše zmíněný nadpis mohl překvapit. Lidé se přece považují za inteligentní bytosti, které jsou už od mala vedené k tomu, aby se naučili myslet. Měřítko tady hraje jakási inteligence v domnění, že čím více o věcech přemýšlíme a čím více problémů vyřešíme, tím lépe.

Proč se u koní učit více ladit na moudrost a méně myslet?

Koně nám vždy dávají odpovědi na to, co děláme špatně. Pokud příliš přemýšlíme, necítí se s námi dobře, jelikož se náš mozek pohybuje v hladině beta. Tato hladina je spojena spíše s napětím. Pohybovat se v hladině beta nás bohužel učí už ve škole (opakování naučeného studia, stres před zkouškou…). Přesně na tento způsob myšlení byste u koní měli zapomenout.

Každý jezdec (pokud je to alespoň trochu uvědomělý jezdec) směřuje v tréninku k tomu, aby se kůň během jízdy nebo na lonži uvolnil. Na uvolnění se dělají různá cvičení nebo zahřívací lekce.

Uvolnění pak znamená, že se kůň sníží v zátylku, pohybuje se lehce, pravidelně a vnímá svého jezdce. Lidé však začali používat více racionality nežli citu a v domnění, že koně přechytračí, vynalezli různé způsoby, jak koně k uvolnění přimět násilím.

Jak může někdo k uvolnění přimět násilím? To je jako by vám někdo vrazil facku a řekl: „Však s tím buď v pohodě a relaxuj.“

Proto se občas objevuje falešné uvolnění, kdy člověk opět použil pouze racionalitu a vymyslel si, že když koně například naučí pomocí vyvazováků nosit hlavu dolů, tak vlastně nad ním vyzrál a získal od něj to, co chtěl. Bohužel si však neuvědomuje, že to, co celou dobu v jízdě na koni hledal, kvůli přílišnému rozumování ztratil. Respektive rychle koně k něčemu přiměl, ale kvůli své nedočkavosti ztratil možnost něco se od něj naučit.

Tady bych chtěla podotknout, že nemám nic proti jezdcům, kteří používají různé vyvazovací otěže. Téměř každý jsme je někdy používal a každý má svou vlastní cestu. Tento článek vůbec není o otěžích, ale uvádím je jen jako příklad, kdy u člověka převládlo myšlení nad citem.

Učme se více cítit a méně myslet

Pokud v jezdění převládne myšlení nad citem, všechno se stane mnohem těžší, kostrbatější a nastane více problémů. Jak už bylo zmíněno, mozek je v hladině beta stále aktivní. V praxi to pak vypadá tak, že jezdec stále přemýšlí, a abychom zůstali u příkladu s uvolněním koně, tak jezdec přemýšlí, jak koně uvolnit. Podle toho pak volí různé způsoby, jak toho docílit.

Pakliže by chtěl jezdec ochutnat vyšší level a přejít od racionality k moudrosti, může vyzkoušet zpomalení mozkových vln.

O těchto metodách se příliš nehovoří. Přece jen je lidský mozek stále zahalen tajemstvím. Nicméně o mozkových vlnách toho bylo napsáno mnoho. Spojitost těchto vln testuji při práci s koňmi a ukazuje se, že mají obrovský vliv na to, jak nás kůň bude vnímat a zda s námi bude spolupracovat.

Můžeme tak k uvolňování koně zvolit buďto kostrbatou cestu různých promyšlených prostředků a snahy koně přelstít nebo se zaměříme na moudro: „Kůň se vždy stane odrazem nás samotných.“ Tedy klidná mysl = klidný a uvolněný kůň. Díky tomu se zároveň i my učíme něco od koně, který nám nastavuje zrcadlo. Klidná mysl je samozřejmě prospěšná i pro naše zdraví a běžný život.

Jak to funguje?

Záměrem je přejít z hladiny beta do hladiny alfa. Toto zpomalení mozkových vln způsobuje, že se kůň v naší blízkosti uklidní a automaticky i uvolní. Není tedy zapotřebí žádných zvláštních pomůcek, pouze práce na sobě, která se stane měřítkem úspěchu. Více o tom také v E-knize Vnitřní síla jezdce.

Alfa je klidový stav mozku. V této fázi se člověk pohybuje vědomě v přítomnosti. Myšlenky se utiší a on plně vnímá koně. Tímto si také na oplátku získává pozornost koně. Právě ztráta pozornosti je nemalý problém mnoha jezdců. Stává se, že kůň jezdce vůbec nevnímá a každý si jede své. Tento způsob ježdění mnohdy vede k úrazům, ale i k nechuti jezdce i koně nadále spolupracovat.

(Pokud vás trápí neochota koně spolupracovat přečtěte si příběh tištěné knihy Cesta jezdce)

Kniha o moudrosti, o vztazích, o smyslu života a o tom, jak lidé a koně mohou tvořit lepší svět.

Všechny tyto problémy mají řešení, které může být zakopané hlouběji, ale zároveň při odhalení nabízí větší jednoduchost než složité racionální úvahy a snahy koně přelstít. Člověk by měl pochopit, že přelstít koně se mu nikdy nepodaří, protože dříve nebo později mu kůň ukáže pravdu a domeček, který nebyl postaven na poctivých základech se zbortí.

Jak praktikovat přechod z hladiny beta do hladiny alfa?

Podívejte se na nějaký předmět. Například předmět ležící před vámi. Může to být třeba váza na stole. Tato váza má nějakou barvu, tvar, možná jsou v ní květiny. Jakmile se na vázu podíváte, váš mozek, aniž byste to chtěli, začne hodnotit. Rozjede se tedy proces myšlenek jako – váza je bílá s obrázkem, zakulacená, mohla by být vetší, leskne se, líbí se mi, ale dala bych tam jiný obrázek… a další a další blábolení mysli.

Vašim úkolem je podívat se na vázu (jakýkoliv předmět) a nehodnotit. Nechat svoji mysl v absolutní tichosti a pouze předmět pozorovat. Jen plně pozorovat, s čistou hlavou. Neříkat si v hlavě jakou má předmět barvu, ani nic podobného. Nejdříve se vám to podaří třeba pouze na pár sekund a pak se mysl rozjede. Nicméně zkoušejte okamžiky klidu postupně prodlužovat.

Trénujte přechod do alfa vln i u koní. Většina jezdců se na koně podívá a v hlavě se jim spustí hodnocení: „Tam je to blbé místo, kde se určitě vyleká.“ Nebo… „Ten chodí dnes s hlavou ve vzduchu.“

Samozřejmě, že se bude lekat nebo chodit s napětím v těle, když ho k tomu jezdec rovnou programuje. V téhle fázi je důležité, aby si jezdec své myšlenkové pochody uvědomil a začal v blízkosti koní postupně praktikovat přechod do hladiny alfa.

Můj vzkaz na měsíc duben: „Nikdy není pozdě začít dělat něco jinak.“