Ke koním jsem se poprvé dostala, když mi bylo kolem deseti let. Jako začínající jezdkyně jsem navštěvovala jezdecký oddíl u nás na vesnici. Oblíbila jsem si drezurní disciplínu a tvrdohlavě dělala vše pro to, abych jednoho dne mohla vyjet na soutěž. První soutěžní zkušenosti jsem sbírala na zapůjčených koních.

Později mě potkalo několik pádů z koně a ztratila jsem možnost jezdit, což vedlo k velkému smutku a pocitům ztráty smyslu života. Během této životní situace mi pomohli rodiče a trenérka. Díky jejich pomoci jsem si ve svých jednadvaceti letech splnila sen a zakoupila prvního koně.

Po čase se však velký sen proměnil v další slzy. S novým koněm jsem si příliš nerozuměla. Ve cvalu kůň často prchal. Přestože mi s ním pomáhali i zkušenější jezdci, nebyla jsem schopná koně zvládnout. Zkoušeli jsme vše možné, ale zoufalství narůstalo. Poslední kapka byla návštěva fyzioterapeuta, který naznal, že kůň není vhodný do soutěží a doporučuje ho co nejrychleji prodat.  

Přikývla jsem a rozhodla se nabídnout koně k prodeji.

Rozhodnutí jsem však během prodeje změnila. Nechtěla jsem se svého čtyřnohého přítele vzdát a mé srdce mi našeptávalo, abych prodej zrušila. V tu chvíli už pro mě nebylo tak důležité mít koně na závody jako nechat si právě jeho a soutěžení se vzdát. 

Se svým parťákem jsem následně začala pracovat dál. Učila jsem se sobě i jemu více naslouchat a volit jiný přístup k jízdě. Tento přístup mimo jiné popisuji i v e-knize Vnitřní síla jezdce.

Změna, která nastala, nám pomohla k velkým krokům. A od té doby věřím, že zázraky se opravdu dějí nebo lépe řečeno, od té doby věřím, že jsme to my, kdo ovlivní, zda je něco možné nebo nemožné.

Přestože začátky byly náročné a vůbec vyjet někdy na první soutěž stupně Z se zdálo být nemožné, postupně jsme se začali měnit. Ta změna samozřejmě musela nastat nejdříve u mě, v mých myšlenkách a v přístupu ke koni.

Jak běžel čas, tak jsem si se svým parťákem postupně splnila jezdecké sny. Účastnila jsem se vysněných soutěží, kde jsme se dopracovali do stupně S, v tréninku ST a několikrát jsem se postavila na stupínek vítězů.

Jednoho dne jsem si při vyhlašování výsledků uvědomila, že se mi splnily všechny mé jezdecké sny. Už jsem netoužila chtít od svého koně víc. S vděčností za vše, co pro mě udělal a čemu mě naučil jsem se tentokrát rozhodla dát něco já jemu - dát mu uznání a volnost, kterou si zasloužil. V roce 2019 jsem soutěžení ukončila.

Období soutěžení jsem opustila a začala jízdu na koni zkoumat více do hloubky. Zaujala mě jízda bez udidla a možnost s koňmi komunikovat jinak, než jsem se dříve učila. Uvědomila jsem si, že smyslem jízdy na koni nemusí být vítězství na soutěži, ale je jim především možnost vzájemného vnitřního obohacení. Koně nás stále něčemu učí, pakliže jim dokážeme naslouchat. 

Svou zkušenost jsem začala předávat ostatním jezdcům. Přirozeně mě to vedlo od mého splněného snu k podpoře druhých s vírou, že každý se může vydat na cestu za svými sny. Stala jsem se certifikovanou mindset koučkou a napsala e-knihu Dnes sebereflexe, zítra lepším jezdcem, e-knihu Vnitřní síla jezdce,  e-knihu Jak si na koni poradit v krizových situacích a naučit se jezdit bezpečně a vydala tištěnou knihu Cesta jezdce.

Tyto knihy již pomohly tisícům jezdců nejen v sedle, ale také ke změně myšlenkových vzorců a negativních emocí. Proto během roku 2024 vznikl online kurz Jak se osvobodit od negativních myšlenek a emocí a začít s čistým štítem. Osobnost jezdce formuje jeho vztah s koněm – a tím i úspěch v sedle. Jestli je něco, co jsem se na své cestě naučila, pak je to právě toto.