Rok 2021 a pohádkový vzkaz pro všechny jezdce

„Co by sis přál?“ zeptal se jezdec svého koně. Nikdy předtím ho nenapadlo se koně zeptat. Nepovažoval to za nutné, protože kůň byl v očích jezdce zvířetem. Myslel si, že lidé se zvířaty mluvit nemohou.

„Kéž bys mluvil lidskou řečí,“ prohlásil jednoho dne jezdec.

„Tohle ti mohu splnit,“ ozval se neznámý hlas mluvící k jezdci.

„Kdo jsi?“ ptá se jezdec.

 „Jsem ten, kdo plní lidská přání a pokud si to přeješ, tvůj kůň bude mluvit lidskou řečí.“

 „Nejspíš jsi lhář a podvodník, ale budiž, ukaž, co umíš a dej mému koni lidskou řeč,“ odpoví jezdec.

Kolem koně zazářila vlna světla a hlas pravil: „Hotovo, nyní tvůj kůň dokáže mluvit lidskou řečí.“

Jezdec se zaraduje a přistoupí ke koni. „Teď už mi můžeš odpovědět. Co by sis přál?“

 V napětí očekávajíc odpověď jezdec ztichne. Neslyší však nic, ani náznak lidského slova, ani náznak nepatrné odpovědi. Kůň mlčí…

„Jsi lhář!“ zakřičí rozhořčeně člověk směrem k hlasu, který k němu před chvílí promlouval.

Hlas už se však vícekrát neozval, a tak jezdec nasedlá koně a odchází s ním ze stáje. Na neznámý hlas už téměř jezdec zapomněl. Po návratu z vyjížďky jako vždy odsedlá svého koně a chystá se domů.

„Jen si uklidím věci a odcházím,“ oznámí jezdec stájníkovi, který mezitím přišel koně krmit.

 Zodpovědný a dobrosrdečný stájník přiváží seno, které dělí spravedlivě mezi všechny koně obývajíc tuhle stáj.

„Vítám tě!“ ozve se směrem ke stájníkovi lidskou řečí kůň, který od neznámého hlasu dostal ten dar.

Jezdec stojící opodál se zaraduje. „Tak přece jen to funguje!“

„Teď už ke mně můžeš promlouvat!“

 Kůň odpoví: „Promlouval jsem k tobě již od prvního dne našeho setkání.“

„Promlouval jsem k tobě, když jsem cítil strach a potřeboval uklidnit. Promlouval jsem k tobě, když jsem byl unavený a chtěl si odpočinout. Promlouval jsem k tobě, když ses nechal unést a nezacházel se mnou dobře. Promlouval jsem k tobě, když jsi příliš zatáhl za otěž a já pocítil napětí.“

,,Promlouval jsem k tobě vždy a dlouho, avšak jednoho dne jsem přestal. Nebyl důvod s tebou dál mluvit, protože jsem věděl, že neslyšíš. A tak ses stal hluchým jezdcem a já němým koněm.“

„Teď ode mne žádáš, abych k tobě znovu mluvil?“…

„Ach“……. „Jak tohle mohu napravit?“ ptá se jezdec.

Kůň odpoví:

• Vždy, než ke mně přistoupíš, otevři své srdce a přistupuj tak, jako když jsi mě uviděl poprvé.

• Vždy, když mě hladíš, dělej to tak, jako by se zastavil čas a v tu chvíli nic jiného neexistovalo.

• Vždy, když ke mně přistupuješ, ujisti se, že tvé záměry se mnou jsou čisté a nevedou k násilí a utrpení.

• Vždy v mé přítomnosti vzpomeň na to, že mé chování je odrazem tvého.

• Nechtěj ovládat každý můj krok, ale uvědom si, že můžeš ovlivnit to, jak na každý můj krok zareaguješ.

• Tvoje reakce na mé kroky, ukazují, jakým jsi člověkem, a to jakým jsi člověkem ukazuje, jaký jsi jezdec.

• Tvoje reakce na mé kroky ovlivní mou důvěru k tobě a má důvěra v tebe ovlivní mé další kroky.

• Každá příčina má svůj následek a každý krok se mnou, ať už dobrý nebo špatný, vede k poučení.

„Pakliže tohle pochopíš, staneš se jezdcem, který naslouchá a já koněm, který k tobě znovu hovoří“…