Strach ke koním nepatří!

Když si vzpomenu na své dětství u koní, nikdy jsem nepatřila k těm, kterým doslova chybí veškerý pud sebezáchovy. Vždy jsem z toho obrovského zvířete měla patřičný respekt a to především po té, co mě koník několikrát přesvědčil o jeho síle a možné nadvládě při projížďce v trysku, kterou jsem zrovna opravdu neplánovala.

I když mám za sebou několik nepěkných pádu, tak jako většina jezdců, vždy jsem po návratu z nemocnice spěchala opět do sedla.
Bohužel ať chcete nebo ne, šok které tělo při pádu utrpí, ve vás zůstává zakořeněný a může pak ovlivňovat váš přístup ke koni a vaše jezdecké dovednosti.

Já jsem se osobně dlouhou dobu bála cvalu a také pociťovala strach, když kůň zrychloval. Měla jsem obavu, že opět ztratím kontrolu a kůň mě odveze tam, kam zrovna rozhodně nechci:). Tenhle strach samozřejmě způsoboval zbytečné problémy, nejen že jsem koně mátla, také jsem seděla nadměrně strnule a celková jízda pak byla spíše utrpením pro nás pro oba.

Jak z toho kolotoče ven a přestat se bát? V prvé řadě je to o vaší důvěře, o tom jak ke koni přistupujete. Jsou jezdci, kteří jezdí několik koní denně a strach je jim již dávno cizí. Tito pokročilý jezdci už vědí, jak ke koním přistupovat tak, aby je respektoval, a vzájemnou důvěru si dokážou vybudovat velmi rychle.

Pokud jste však ve fázi, kdy ještě nevíte, co vše od koně očekávat, a občas při práci s ním pociťujete strach, začněte prvně s prací ze země. Vše začíná už u toho, s jakým pocitem a naladěním ke koni přistupujete, když přijdete do stáje.
Kůň vnímá vaši energii a čte z vašich pohybů. Jak popisuje ve svých knihách Chris Irwin a jiní, musíte se stát vůdcem a kůň vás pak bude následovat. Toho ovšem nikdy nedocílíte, pokud vůči koni pociťujete strach, či nejistotu.

Vaše držení těla a vaše myšlenky mají velký vliv na to, jak vás kůň bude vnímat.

U některých jezdců souhra správných pomůcek funguje již přirozeně a nemusí nad nimi tolik přemýšlet, pokud však cítíte, že je něco mezi vámi a vašim koněm v nepořádku, je dobré, začít již od počátku hledat možné trhliny v komunikaci.

Být pro koně vůdcem, lepším koněm samozřejmě neznamená být agresivním a prosazovat se u něj fyzickým násilím. Především jde o poznání koně a dále o přístup, který zrovna váš kůň potřebuje.

Drzý kůň bude nejspíš od vás potřebovat jiný přístup než ten plachý. Jde o to, abyste při práci s koněm strach nepociťovali ani vy, ani váš kůň. Již váš vstup do stáje, kdy ke koni přijdete dobře naladění, klidní a přitom dostatečně sebevědomí, narovnaní, s jasnou myšlenkou co po koni budete chtít, může ledasco změnit.

Pokud se v brzké době chystáte sedat na koně se strachem, pokuste se ho nechat raději doma, protože jestli opravdu chcete jezdit a na koně sednete, tak už vám v sedle stejně strach v ničem nepomůže, tudíž je nesmysl si ho sebou do sedla brát.

Dopřejte si s koněm čas na vzájemné poznání a získání důvěry. Není kam spěchat.

Pokud vás však strach neustále pronásleduje, zkoušejte pracovat postupně. Dejte si za cíl, při každém setkání s koněm posunout svou hranici. Například strach ze cvalu překonat postupným prodlužováním doby cvalu. Jeden den nacváláte pouze kousek a přejdete do klusu, každý další den na koni pak budete prodlužovat dobu ve cvalu, dokud se v něm nebudete cítit sebejistě a vůči koni důvěřivě.

Také je dobré si pro první pokusy najít správné místo. Když jsem odbourávala po úrazu svůj strach ze cvalu, první pokusy cvalu byly blízko hrazení, které mi pomohlo jako vymezení hranice pro koně v případě, že bych v sedle selhala a své pomůcky k určení směru a přechodu ze cvalu dostatečně koni neobjasnila:).

Objevte sebevědomí a klid v sedle! –Klikněte ZDE pro více informací o nové E-knize – Jak si na koni poradit v krizových situacích a naučit se jezdit bezpečně

Přeji všem hodně zdaru při překonávání strachu,.. ne jen v sedle:).